Yesman, aneb umění říkat ne

Normální

Jsem v podstatě kreativec šmrncnutej čistokrevným businessmanem. Mám rád čísla a analýzy, baví mě Big Data a reporty, ale čísla pro mě nejsou cíl, ale prostředek. Důkaz toho, že něco dává nebo nedává smysl, že to dělám nebo nedělám dobře. Zkrátka kdo chce podnikat, musí umět počítat a musí počítat pořád. Protože ve výsledku čísla jsou jediným měřitelným ukazatelem úspěchu v podnikání.

Jenže k tomu jsem taky kreativec a vizionář a nadchávací typ. Baví mě vše nové a neprozkoumané, rád se vrhám do nových věcí a výzev. Jsem přesně ten typ člověka, který se podívá na zelenou louku a vidí jak by měl přesně vypadat dům, který se na ní postaví, jak se bude jmenovat, kdo v něm bude bydlet a jak jim ho představit a prodat. Dokážu pro tuhle myšlenku nadchnout i lidi kolem sebe, kteří mi věří a jdou ten dům stavět se mnou. Nejsem totiž moc dobrej operativec a potřebuju k sobě lidi, kteří jsou můj opak. Třeba nemají takovou představivost, ale dokáží mojí myšlenku zhmotnit tak, jak bych to já nedokázal. Můj největší přínos je tedy vždy na začátku projektu. Nedovedu si představit, že bych měl jednu firmu řídit 15 let. Chybělo by mi to vzrušení na začátku.

Problém je, že se často nadchnu pro více myšlenek najednou a neřeším v tu chvíli, jak to všechno zvládnu. Tohle se se mnou táhne už dlouho a když jsem ještě byl zaměstnanec, slyšel jsem stejnou výtku od dvou mých šéfů v různých firmách nezávisle na sobě – neumíš říkat NE. Jsem yesman. Často si tím sám sobě přidělávám starosti, ale strašně těžko se tomu odolává. Protože žijeme v době, která umožňuje realizovat spoustu skvělých věcí a v zemi, kde je spousta šikovných lidí s dobrými nápady. Nicméně v poslední době jsem si začal uvědomovat, že to není dobře. Přistihl jsem se opakovaně v situacích, kdy jsem toho měl tolik rozdělaného, že mě to negativně ovlivňovalo. V hlavě guláš a nebyl jsem schopen se na nic pořádně soustředit.

Focus. Klíčové slovo pro úspěch. Myslím si, že je v podstatě jedno, v jakém oboru člověk dělá (když to není třeba prodej VHS kazet :), ale je potřeba vydržet dostatečně dlouho a soustředěně dělat jednu věc a úspěch se časem dostaví. Dokonce ani nevadí dělat chyby. Naopak, kdo nedělá chyby, tak to znamená, že se bojí pousouvat a začne stagnovat. Důležité je mít jen selský rozum, aby ty chyby nebyly fatální. A focus. Takže jsem začal vědomně říkat NE a snažím se dělat co nejméně věcí, ale co nejlépe. Nikdy asi nebudu dělat jen jednu věc. Protože přemýšlet nad více věcmi mi umožňuje dívat se na problémy a situace z různých úhlů pohledu, což je zase dobré pro to, aby si člověk nenasadil klapky na oči a nešel tředa špatnou cestou. Ale striktně odděluju moji exekutivní roli (tu má pouze jeden projekt) a moji mentorskou/investorskou roli (tu mají ostatní).

Zkouším investovat do p2p půjček

Normální

Asi před půl rokem jsem poslal pár desítek tisíc Kč na zkoušku na nový portál Benefi, což je marketplace, který propojuje zájemce o půjčku s lidmi, kteří mají volný kapitál a mohou ho nabídnout výměnou za úrok. Kromě Benefi na českém trhu funguje ještě nekolik projektů: Zonky, Bankerat a možná ještě někdo další a všechny jsou v podstatě klony v USA etablovaného Lending Club.

Služba je postavená na tom, že zájemce o půjčku by možná v bance nepochodil vůbec, protože má pro ni špatný profil (banky používají zastaralé scoring mechanismy pro ověřování kredibility) anebo má jiné nevýhodné půjčky s vysokými úroky, které chce refinancovat. Investor naopak získá několikanásobně vyšší zhodnocení svojí investice, než kdyby měl peníze například na spořícím účtu. Jedná se ale o rizikovou investici, neboť ve výsledku zodpovědnost v případě nesplacení půjčky nese sám investor.

Benefi jsem si vybral především proto, že se znám s jeho zakladatelem a byl jsem zvědavý, jak to bude fungovat. Ze začátku jsem udělal několik investic (asi 11), a pak to nějakou dobu neřešil.

Nyní již uběhlo téměř půl roku a před pár týdny jsem se začal aktivněji o dění na Benefi zajímat a to vedlo k tomu, že jsem tam poslal další peníze a rozhodl se v průběhu příštího roku navýšit svoje portfolio na alespoň 200 půjček o stejné nominální hodnodě. Co mě k tomu vedlo?

Za prvé – v průběhu půl roku investování se sice několikrát stalo, že dlužník byl se splátkou po splatnosti, někdy dokonce i se všemi, což byly například 3, takže jsem si říkal, že to už budu odepisovat. Ale Benefi má dobře zpracovaný systém upomínek dlužníka v prodlení i způsob informování investora. Talže ve výsledku se jim podařilo oba tyto dlužníky dotlačit k tomu, že zaplatili. (A snad budou platit i nadále). Takže za půl roku nemám zatím žadnou investici na odpis (klepu na dřevo).

Za druhé – průměrný roční úrok mám 24%, což je naprosto luxusní. Samozřejmě je to na zatím malém vzorku a počítám, že s rostoucím počtem investic půjde číslo dolů a sníží ho i nesplacené půjčky, což zkrátka musí příjít. Ale i tak by mohlo být roční zhodnocení na úrovni 10-15%, což je vzhledem k tomu, že je to téměř bezpracná záležitost, luxusní pasivní příjem.

Za třetí – jsem přesvědčen, že drtivá většina lidí chce svoji půjčku splatit. A jsem o tom přesvědčen z toho důvodu, že obecně si myslím, že lidé jsou dobří a jen malé procento z nich jsou teroristi a jiná havěť. Takže statisticky čím více půjček poskytnu, tím menší riziko, že se investice nezdaří. Proto ten plán na alespoň 200 půjček. Jdu do toho teď naprosto mechanicky. Jdu do každé poptávky, která se objeví a nabízí alespoň 15% úrok a do všech dávám stejnou částku.

Volím také strategii, že dlouho nebudu vrácené peníze ze systému vybírat, ale reinvestovat do nových půjček, abych multiplikoval výsledek.

Takže doufám, že na Benefi bude dostatek kvalitních poptávek, abych co nejdříve dosáhl svého cíle a měl funkční portfolio. Protože tím pádem se stanu takovou mini bankou, což mi přijde super, jelikož banky jsou – jak známo – továrny na peníze. 🙂

Jaký byl můj rok 2015 v Epico International?

Normální

Rok 2015 byl pro mě průlomový. Byl to pro mě první celý rok v roli CEO firmy Epico International, do které jsem majetkově vstoupil v polovině roku 2014 ještě se dvěma společníky a přidali jsme se k původnímu zakladateli Martinu Habinovi. Jsme tedy 4 a firmu vlastníme rovným dílem. Všichni 4 za sebou již máme “podnikatelský rozvod,” při kterém jsme se rozcházeli s předchozími společníky. Není to nic příjemného a slovo rozvod je dost vystihující, jak takové dělení zakladatelů probíhá. O to jsme byli opatrnější a kladni větší důraz na lidskou stránku než jen na společný businessový cíl. Protože když si rozumíte jako lidi a jste víc kamarádi než obchodní partneři, tak spíš najdete společnou řeč a překonáte problémy a překážky, které se při budování firmy vyskytnou. A že se vyskytnou! Nám se to také nevyhnulo. Ale dnes můžu říct, že náš founders team je neskutečně silný a kompaktní a vím, že na naší cestě zvládneme velké věci.

Když jsme do firmy vstupovali, byla asi desetkrát menší, než je dnes. Obrat oproti roku 2013 vyrostl téměř 20x a oproti loňsku více než 4x. Loni v červenci nás bylo dohromady 8. Dnes je nás přes 30. Zásadně jsme posílili team a spustili jsme nový revenue stream – retail. Do letošního března byla firma zaměřena na velkoobchod a eCommerce. Měli jsme ale problémy s cash flow, protože naši odběratelé očekávají velké zásoby skladem, pružné zásobování a splatnost faktur až několik měsíců. Takže náš růst nás zároveň zabíjel, protože jsme potřebovali více a více zboží a nabírat nové zaměstnance, abychom vše zvládli operativně. A držíme zásadu, že naši zaměstnanci nikdy nedostali výplatu ani o den později. Nechtěli jsme se zároveň zbavovat podílu ve firmě, protože bychom se zbytečně obrali o budoucí zisky. Takže jsme postupně do firmy vložili většinu našich úspor a jeli jsme pár měsíců slušnou hranu. Kdo to zažil, ví o čem mluvím. 🙂 Je to slušnej adrenalin a velká lekce vystupování z komfortní zóny. A myslím, že tohle jsou ty momenty, které oddělujou zaměstnance (nemyslím to teď vůbec pejorativně) od podnikatelů. Tak jako tak vás to posílí, zocelí a dodá seběvedomí, které se bude hodit v budoucnu. Každopádně jsme věděli, že to zas takový gamble není, že odbyt nám rychle roste, marže máme v pořádku, operativa funguje dobře a produkt je taky ok. Takže bylo jen potřeba to vydržet. V tyhle momenty se nejvíc ukáže síla toho, když founderů je víc, protože když je jeden down, ostatní mu pomůžou zas nahoru. Všichni za jednoho, jeden za všechny. 🙂

Retail

Na začátku roku 2015 jsme teda přemýšleli, co s tím budeme dělat a hledali další příležitosti pro navýšení obratu a zisku. Shodou okolností jsme získali příležitost otevřít prodejní stánek v OC Palladium v Praze. Tak jsme ho poslední únorový den otevřeli a absolutně jsme netušili, co od toho můžeme čekat. Naštestí od prvního dne po otevření se mu začalo velmi slušně dařit a nám tyhle nové příjmy alespoň částečně pomohly překonat cash flow problém. V srpnu jsme pak otevřeli druhý v Palladiu a v říjnu třetí v Arkádách Pankrác.

eCommerce

Zásadní změnou prošel také náš eCommerce. Původně jsme vše outsourcovali, ale po nedobrých zkušenostech jsme se rozhodli, že si musíme vše dělat inhouse, jinak to bude stát za prd. Tak jsme v dubnu koupili většinový podíl ve vývojové agentuře Firemedia (což nám vzhledem k našemu cash flow přidělalo na čele pár vrásek, ale kdo se bojí, nesmí do lesa.. 🙂 a v létě vybudovali in-house marketingový team. Takže si dnes děláme vše sami – od vývoje vlastní platformy, přes performance marketing, správu sociálních sítí, až po kreativu a PR. Trvalo to skoro půl roku dát dohromady a zajet, ale jsem z toho nadšenej – dynamika je neskutečná a výsledky tomu odpovídají.

Velkoobchod

Velkobchod v roce 2015 udělal velký krok dopředu. Po těžkých začátcích v roce 2014, kdy byl nadlidský úkol dostat se k nějakému prodejci aspoň s jedním produktem, jsme zejména v druhé polovině roku 2015 začali sklízet ovoce vytrvalé a poctivé práce. Věděli jsme, že když se zaměříme jen na distribuci zboží existujících značek, tak přineseme malou přidanou hodnotu a budeme snadno nahraditelní. Takže jsme vymysleli a uvedli na trh značku Epico. Začali jsme kryty na telefony a dnes již portfolio zahrnuje celou škálu příslušenství od krytů, přes tvrzená skla, powerbanky až po kabely a nabíječky. Děláme také pro některé naše velké zákazníky White Label řešení a dodáváme jim produkty pod jejich vlastní značkou. To díky tomu, že máme zmáklou výrobu v Číně. Ikdyž to je teda někdy boj. Každopádně dnes dodáváme naše produkty do více než 250 kamenný prodejen a naše produkty můžete koupit ve všech Apple Premium Reseller prodejnách v ČR a SR (iStyle, iWant, atd.), O2 prodejnách, na Alza, CZC, ZOOTu a Bibloo. Velkoobchod se stal naším nejdůležitějším kanálem, který přináší nejvyšší absolutní zisk. Sice prodáváme za nižší ceny, než v retailu nebo v eShopu, ale zase prodáme hodně kusů najednou a s podstatně menší (a tím pádem levnější) operativou.

Suma sumárum

Suma sumárum byl rok 2015 hodně náročnej. Občas to bylo fakt psycho. Ale vše jsme krok po kroku vyřešili, vylepšili a nakonec se vše podařilo dotáhnout do úspěšného konce. Obratově skončíme mezi 25 – 30 mil Kč a čiský zisk bude cca 10%. Což je super na to, že je to teprve náš druhý celý rok a hodně peněz jsme investovali do rozvoje. Hlavně jsme ale pořád na začátku. Vidíme další příležitosti pro růst a máme postavené stabilní základy pro to, abychom během 3 let dosahovali ročního revenue na úrovni 200 mil Kč.

Nejvíc jsem ale hrdej na náš team, protože nasazení každého jednoho člena bylo fenomenální. Ve firmě je dobrá atmosféra a to mě nabíjí každej den. Ve výsledku jsou totiž obraty a zisky sice nutnou podmínkou existence firmy, ale je to čas, kterého je omezené množství. A ten chci trávit na projektech, které mají smysl s lidmi, se kterými je mi dobře.