Zhodnocení roku 2022

Normální

Tak jaký jsi byl, uplynulý roku? Poslední 2 Silvestry jsem (si) nenapsal žádné zhodnocení, takže navázat můžu tak maximálně na můj poslední post ze začátku srpna 2020. A vlastně, proč ne? Když ho teď znovu čtu, jsem překvapený, kolik se z těch věcí fakt zrealizovalo. Čili to zhodnocení bude trochu netradičně za plus minus dva minulé roky.

Kdybych měl popsat rok 2022 jedním slovem, řekl bych intenzivní. A to rozhodně byl. Na všech rovinách.

👶 Highlight roku a života

Začnu osobním životem, protože zde se udál největší „highlight“ mého života. Ale postupně. V dubnu 2021 jsem se oženil, v září jsme bohužel museli nechat uspat naši fenku Parson Russel teriéra Andulku. Dlouho jsme to bez psa nevydrželi a 1. listopadu si přivezli domu novou střelu – štěně Border Teriéra Bobinu, abychom o pár týdnu později zjistili, že je manželka těhotná. Ok, tak bude veselo.

Rekonstrukce domu byla v plném proudu a rozhodně nemůžu říct, že bych si ten proces nějak moc užíval. Kdybych se rozhodoval znovu, tak nejdu do rekonstrukce, ale dům bych postavil radši nový. Ušetřil bych nervy a zřejmě i peníze. Když jsme se ale konečně na konci března po 2 letech od koupě domu nastěhovali, velmi rychle jsme si na nové bydlení zvykli a jsme tady fakt šťastní. Respektive spousta věcí ještě nebyla hotová, takže jsme měli až půlky července v podstatě 5 – 6 dní v týdnu na domě dělníky, truhláře nebo zahradníky a to byl dost opruz. O to víc jsme si užívali neděle, když byl fakt klid. Vše ale směřovalo nevyhnutelně k hlavní události roku 2022.

22. července se nám narodila dcera Meda. Porod samotný byl hodně silný prožitek a v podstatě hned od jejího narození jsem poznal nový pocit, který jsem si později pojmenoval jako „completion“ (znění českého slovo „kompletace“ mi sem nesedí, proto používat anglické). Rodiče dětí zřejmě ví, o čem mluvím.

Jestli do té doby život běžel rychle, tak od narození Medy je to turbo. A já od té doby řeším, jak to jako rodič a táta nepodělat. Každopádně mě ten malý človíček nepřestává fascinovat. Jak se rychle vyvíjí, co všechno ve svých 5 měsících už je schopna vnímat a taky že není potřeba absolvovat všechny kurzy světa, přečíst všechny knihy o výchově dětí a propadat šílenství v pekelných diskusích na Modrém koníkovi a eMiminu. Ona vlastně chce jen pozornost, lásku a žít s námi náš život (a nakrmit a přebalit). Být teď a tady, pro ní, s ní, spolu. Moje mysl a tělo zvyklé na vysoké pracovní nasazení se pere s novou realitou, ve které se setkávám s myšlenkami, že když pracuju, šidím Medu a když jsem s Medou, šidím firmu. A že nejde vše zvládat dokonale. Ale Kateřina říká, že jsem skvělý táta, tak snad mi to jednou řekne i Meda.

Jo a taky jsem v prosinci oslavil 40. narozeniny.

👨‍💻 Byznys

Pracovně byl rok 2022, jak jinak, intenzivní. 🙂 Campiri přežilo svůj druhý celý rok existence. Říkám to trochu s nadsázkou, ale při úmrtnosti začínajících firem 90 %, je to úspěch. A dokonce nejen že přežilo, ale oproti roku 2021 vyrostlo trojnásobně. Byl to rok plný zkoušení a učení, úspěchů i chyb, naivních představ a poučení. Vtipné je, že kdybych nenapsal právě ten minulý post, tak by zřejmě žádné Campiri nebylo. Na konci příspěvku jsem totiž jen tak mimochodem napsal větu: „..a testuju si příležitosti v segmentu pronajímání obytných vozů, ale o tom až někdy jindy.“ Téhle věty si všiml Dan Hastík, který mě propojil s Michalem Tylem, původním zakladatelem Campiri. Já jsem v tu dobu byl ještě v Creative Docku, pracoval jsem na projektu Fairo, ale nenaplňovalo mě to a pořád mě to táhlo dělat svůj byznys. S Michalem jsme nějakou dobu jednali o investici, ale nedohodli jsme se. V průběhu jednání nám Michal nabídl odkup celého Campiri a zbytek je historie. 🙂 V lednu 2021 jsem do toho naskočil naplno a od té doby je to moje hlavní pracovní náplň.

V roce 2022 se toho stalo hodně. V únoru jsme vstoupili jsme do Polska, kde jsme vybudovali poměrně velký lokální team, abychom za pár měsíců zjistili, že to nefunguje a efektivnější bude řídit z Prahy. V dubnu jsme se přestěhovali do nových kanceláří na Smíchově, vstoupili na Slovensko, abychom zjistili, že trh je několik let za Českým a pravděpodobně mnohem menší. V dubnu jsme také otevřeli novou Campiri Base – základnu pro naše obytné vozy kousek od ruzyňského letiště. V květnu jsme v rámci Campiri Base otevřeli specializovaný servis pro obytné vozy a karavany a dokončili SEED investiční kolo. Získali jsme nové investory Rockaway Ventures, Purple Ventures, Oldu Bajera a podpořili nás také současní investoři Miton a Eva Janečková. Během léta běžela naplno hlavní sezona, v říjnu jsme otevřeli Campiri Base v jižním Španělsku v Malaze a v listopadu dokončili založení pobočky v Řecku. Celková nabídka obytňáků a karavanů vzrostla na přibližně 800 vozů od několika stovek majitelů a půjčoven v 5 zemích.

Zároveň jsme s mým parťákem Paulem Tesarem položili základ holdingové struktury sdružené do firmy Nomiverse. Do Nomiverse zároveň vstoupila investorka Eva Jnečková a malý podíl drží investiční fond Start Guide. Kromě Campiri má Nomiverse majoritní podíly v dalších 3 firmách. Primárně jde o vývojové studio Prague Labs, které jsme koncem roku rebrandovali na Iguana a máme s ním velké plány. Dále naše nedávna akvizice Dokempu, pro kterou se zrovna vyvíjí zcela nový webový portál a bude spuštěn na jaře 2023 a v testování je i první verze online softwarové služby (SaaS) pro půjčovny obytných vozů a karavanů Carivio, která jim pomáhá se správnou flotily, kalendářů, přijímáním online rezervací, plateb a napojením na další služby, jako je Campiri s hlavní výhodou spravovat vše pohodlně z jednoho místa.

Dokempu je zároveň první firma, kterou řídí najatý CEO Zbyněk Janyška. 40 % ve firmě vlastní investiční fond Miton a je to pro nás (i pro Miton) „proof of concept“ (ověření konceptu), že jsme schopni tímto způsobem kvalitně a plnohodnotně vyvinout, spustit a provozovat komerčně úspěšný projekt. Myšlenka stojí na tom, že v rámci Nomiverse / Iguana tvoříme (na našich a klientských projektech) hodnotné know-how a kapacitu pro technologický vývoj, market research, design a UX, marketing a PR, datovou analytiku, škálování, expanzi do zahraničí a další podpůrné činnosti jako jsou právní, finanční, účetní služby a fund-raising. V budoucnu chceme toto zázemí a know-how (skoro) jako produkt nabídnout dalším firmám, zakladatelům nebo investičním fondům, které chtějí či potřebují tyto činnosti outsourcovat, například z důvodu rychlosti nebo absence know-how či nákladům a času na budování kompletní exekutivy interně.

Celkem dosáhly všechny firmy, ve kterých mám podíl alespoň 25 %, v roce 2022 obratu lehce nad 100 milionů Kč a tržeb přibližně 74 milionů Kč, což je přibližně dvojnásobný růst oproti roku 2021. Dohromady v nich pracuje přes 80 lidí. Dvě z firem jsou slušně ziskové, jedna je černá nula a dvě jsou zainvestované v růstové fázi, zatím ve ztrátě. To by se ale mělo změnit v roce 2023, protože pro letošek, i v kontextu makroekonomického vývoje, hrozby recese a výrazného zhoršení podmínek pro získávání nových investic, nebudeme cílit na agresivní růst, ale na efektivitu, rozvoj klíčových produktů, marže, zlepšování procesů a upevnění pozice na domácím trhu, což je pro nás Česká republika (pro Campiri, Iguana pracuje pro Americké i Evropské klienty). Pokud se situace nezhorší, tak bychom chtěli vyrůst na dvojnásobek. A to jak Campiri, tak celá skupina. Máme každopádně co dělat, není před námi lehký úkol a především první polovina roku bude extrémně náročná.

🏘️ Nemovitosti

Od srpna 2020 do dubna 2021 jsem zvýšil počet svých investičních nemovitostí (nájemní byty v Ostravě) ze 3 na 9. Od té doby jsem žádný byt ale nekoupil, protože ceny vyrostly natolik, že to mi to přestalo dávat smysl. I když jsou byty moje „pojistka na důchod“, tak i teď chci být na nich cash-flow pozitivní, což znamená, aby po odečtení všech nákladů z nájmu včetně hypotéky stále zůstal zisk. U bytů z roku 2022 by to nebylo možné kvůli vysokým pořizovacím cenám a následně kvůli vysokým sazbám hypoték. Bytů jsem chtěl mít kolem 20, což se mi nepodařilo, ale těch 9 se alespoň hezky zhodnotilo. V první polovině roku 2023 očekávám pokles cen, tak je možné, že bude dávat smysl něco přikoupit. Uvidíme. Každopádně mě překvapilo, kolik je s tím starostí, i když se jedná o dlouhodobé nájmy. Takže rozhodně se nejedná o pasivní příjem. Naštěstí mi s tím vydatně pomáhá tchán, který v Ostravě žije a sám pronajímá byty. Kdybych ho neměl, tak bych buď hledal profesionální firmu, které bych správu kompletně svěřil nebo byty prodal. Protože v rámci diverzifikace rizika a financí fajn, ale moje vášeň to rozhodně není. 🙂

💩 Au

Kde se zásadně nedařilo, byl vývoj akcií ZIP Co Ltd po prodeji Twista na podzim 2021. Celou kupní cenu jsme dostali vyplacenou v akciích ZIPu a na většinu z nich měli roční lock-in (tzn. období, po které je nemůžete prodat). Do listopadu 2022 akcie ztratily 90 % své hodnoty. Obecně FinTech se z miláčka investorů stal za poslední rok nenáviděným a valuace většiny z nich sletěly z útesu. Takže ZIP ze svého maxima kolem 12,5 australských dolarů padl až na současných přibližně 0,5 dolaru, což je propad o 96 %. Je tedy otázkou jak dlouho bude trvat než akcie zase vyrostou a jestli se vůbec někdy vrátí k těm hodnotám, na kterých jsme prodávali. Takový je život. Jednou jsi nahoře, jednou jsi dole.

🔭 Shrnutí a výhled do 2023

Tak jaký jsi byl, roku 2022? Utekl jsi jako voda. Dal jsi mi strašně moc a něco si vzal zpět. To je fair. Byl jsi intenzivní, to každopádně. Díky za to. Do roku 2023 jdu s pokorou. Méně naivní, více obroušený realitou. Ale taky zkušenější. A pořád s touhou tvořit, objevovat, posouvat věci kupředu a růst. Jsem trochu nervózní z toho, co se na nás žene, pro naše firmy to bude výzva. Ale jdu do toho s plným odhodláním.

Začneme s Kateřinou také zase více cestovat a žít zase van-life, s Medou už to půjde, vyzkoušeli jsme si to v Česku a chystáme se do zahraničí. I když on to spíše bude caravan-life, intenzivně zvažuju koupi přívěsu (ano, zřejmě půjdu proti proudu dodávek a camperavnů, já vím), ale s miminem mi to zkrátka dává větší smysl, protože i cestování samotné bude jiné, pomalejší, ale na delší dobu, klidně několik týdnů a já si chci udělat z našeho Marco Pola oddělenou kancelář, odkud budu moct plnohodnotě a nerušeně z cest pracovat, což si v obytné dodávce s miminem neumím představit. První takovou delší cestu plánujeme na polovinu dubna a už se nemůžu dočkat!

Taky se víc vrátím k sobě. Musím (si) upřímně přiznat, že rok 2022 byl tak intenzivní, že na sebe mi moc prostor už nezůstal. Hlavně mentální, protože čas si člověk vždycky najde, když chce. A mě se nechtělo. Ať už jde o cvičení, studené sprchy, meditaci, saunu, nootropika, přerušované půsty nebo třeba to cestování.. zkrátka vše, co mi skvěle fungovalo pár let zpátky. V roce 2022 to byla práce, práce, práce, dům a samozřejmě velká změna životního stylu spojená s narozením Medy. Letos to bude víc i o mě, protože člověk nejdřív musí být ok sám se sebou, aby mohl být oporou dalším lidem.

Yesman, aneb umění říkat ne

Normální

Jsem v podstatě kreativec šmrncnutej čistokrevným businessmanem. Mám rád čísla a analýzy, baví mě Big Data a reporty, ale čísla pro mě nejsou cíl, ale prostředek. Důkaz toho, že něco dává nebo nedává smysl, že to dělám nebo nedělám dobře. Zkrátka kdo chce podnikat, musí umět počítat a musí počítat pořád. Protože ve výsledku čísla jsou jediným měřitelným ukazatelem úspěchu v podnikání.

Jenže k tomu jsem taky kreativec a vizionář a nadchávací typ. Baví mě vše nové a neprozkoumané, rád se vrhám do nových věcí a výzev. Jsem přesně ten typ člověka, který se podívá na zelenou louku a vidí jak by měl přesně vypadat dům, který se na ní postaví, jak se bude jmenovat, kdo v něm bude bydlet a jak jim ho představit a prodat. Dokážu pro tuhle myšlenku nadchnout i lidi kolem sebe, kteří mi věří a jdou ten dům stavět se mnou. Nejsem totiž moc dobrej operativec a potřebuju k sobě lidi, kteří jsou můj opak. Třeba nemají takovou představivost, ale dokáží mojí myšlenku zhmotnit tak, jak bych to já nedokázal. Můj největší přínos je tedy vždy na začátku projektu. Nedovedu si představit, že bych měl jednu firmu řídit 15 let. Chybělo by mi to vzrušení na začátku.

Problém je, že se často nadchnu pro více myšlenek najednou a neřeším v tu chvíli, jak to všechno zvládnu. Tohle se se mnou táhne už dlouho a když jsem ještě byl zaměstnanec, slyšel jsem stejnou výtku od dvou mých šéfů v různých firmách nezávisle na sobě – neumíš říkat NE. Jsem yesman. Často si tím sám sobě přidělávám starosti, ale strašně těžko se tomu odolává. Protože žijeme v době, která umožňuje realizovat spoustu skvělých věcí a v zemi, kde je spousta šikovných lidí s dobrými nápady. Nicméně v poslední době jsem si začal uvědomovat, že to není dobře. Přistihl jsem se opakovaně v situacích, kdy jsem toho měl tolik rozdělaného, že mě to negativně ovlivňovalo. V hlavě guláš a nebyl jsem schopen se na nic pořádně soustředit.

Focus. Klíčové slovo pro úspěch. Myslím si, že je v podstatě jedno, v jakém oboru člověk dělá (když to není třeba prodej VHS kazet :), ale je potřeba vydržet dostatečně dlouho a soustředěně dělat jednu věc a úspěch se časem dostaví. Dokonce ani nevadí dělat chyby. Naopak, kdo nedělá chyby, tak to znamená, že se bojí pousouvat a začne stagnovat. Důležité je mít jen selský rozum, aby ty chyby nebyly fatální. A focus. Takže jsem začal vědomně říkat NE a snažím se dělat co nejméně věcí, ale co nejlépe. Nikdy asi nebudu dělat jen jednu věc. Protože přemýšlet nad více věcmi mi umožňuje dívat se na problémy a situace z různých úhlů pohledu, což je zase dobré pro to, aby si člověk nenasadil klapky na oči a nešel tředa špatnou cestou. Ale striktně odděluju moji exekutivní roli (tu má pouze jeden projekt) a moji mentorskou/investorskou roli (tu mají ostatní).