Palmový olej, právo na bohatství a obnovitelné zdroje energie

Normální

Nějakou dobu se trochu zajímám o palmový olej. Nikterak odborně, spíše pod tlakem médií a srdcervoucích fotek z Indonésie z vypalování pralesů a tak. V posledních dnech jsem narazil na několik zajímavých článků, díky kterým jsem si trochu korigoval svůj dosti militantní názor. Anebo možná ne, ale učitě jsem si ho dal do perspektivy reality. Můj názor je totiž pořád stejný – ničit neobnovitelně pralesy, plíce země a úžasná místa biodiverzity naší planety, není vůbec dobrý nápad. Pokud se kvůli tomu mají ještě téměř vyhubit některé živočišné druhy, tak už vůbec ne. A to ani nemluvím o tom, že při masivních požárech se do ovduší vypustí tolik sajrajtu a palmový olej není nic zdravého.

Takže v čem je ta korekce názoru? Za prvé – místní obyvatelé. My si totiž tady vesele v blahobytu vymýšlíme všechny možné anktey, protesty a blokády firem, které přidávají palmový olej do potravin a přijde nám naprosto šílené, že se kvůli tomu ničí pralesy. Sedíme si na zadku v kavárně a mezi pojídáním brownies a popíjením flatwhite zhnuseně koukáme na displeji našeho smartphonu na fotky z Indonésie, jak tam pod diktátem nadnárodních korporací mizí deštné pralesy, aby udělaly místo plantážím s palmovým olejem. Nedochází nám ale, že v jihovýchodní Asii je palmový olej dnes jednou z hlavních možností jak s může zvýšit životní úroveň místních obyvatel a ti ji samozřejmě vítají. Malaysie a Indonésie dnes vyprodukují 85% světové produkce palmového oleje, Malajsijská vláda zařadila produkci palmového oleje jako jednu ze 12 klíčových ekonomických oblastí, jak do roku 2020 zvýšit ekonomickou úroveň země (75% produkce palmového oleje jde na export a tvoří 8% HDP).

A tomu zkrátka nemůžeme nic namítat. Těžko je můžeme nutit, aby žili dál v chudobě, že my ve „vyspělém světě“ chceme zachovat jejich deštné pralesy, ikdyž se tam většina z nás nikdy ani nepojede podívat. Nehledě na to, že my jsme udělali to samé – v uplynulých stoletích jsme vykáceli spoustu lesů v Evropě, abychom mohli postavit města, průmyslové parky.. a zajistili si blahobyt. Bylo by tedy pokrytecké toto jim nyní upírat. Tím neříkám, že s vypalováním souhlasím! Moje řešení by bylo ve stanovení udržitelného modelu, který zastaví produkci na dlouhodobě udržitelné hodnotě a nebude vyžadovat další drancování pralesů.

Druhý problém je v tom, že většina palmového oleje se vůbec nespotřebuje jako přísada do potravin, ale jako aditivum v biopalivech. Biopaliva vznikla proto, aby se snížilo množství CO2 vypouštěného do ovzduší a to napomohlo snížení globálního oteplování planety. Takže vlastně z dobrého úmyslu. Problém je, že nikomu nedošlo, že existující zdroje palmového oleje nebudou schopny uspokojit poptávku a tedy budou masivně vznikat nové. A ty budou vznikat tak, že způsobí ekologickou katastrofu. Takže snaha vyřešit jeden problém vedla k druhému a možná ještě zásadnějšímu – protože u něj nenávratně mizí původní deštné pralesy, které nebude již možné níkdy nahradit a jejich vypalování vypouští do ovduší obrovské množství CO2.

K vyřešení tohoto problému nabídnu šílený plán, který ale věřím, že za několik, desítek let bude naprostou skutečností (a sám se do toho hodlám aktivně zapojit). Ten plán zní zbavit se závislosti na fosilních palivech, změnit způsob jakým poháníme naše auta, továrny a domácnosti a přejít na obnovitelné zdroje energie. Vítr/slunce. Zdroje, které nikomu nepratří, jako díra do země, ze které stříká ropa a kvůli níž jsme neustále na pokraji války. Začít využívat zdroje, které jsou zdarma a jsou schopny vyprodukovat takové množství energie, že by to stačilo možná na 100 Zemí. Jde „jen“ o to umět elektřinu efektivně skladovat. Vlastně nechápu, proč celý svět čekal na to, až prijde nějaký Elon Musk a uvede to celé do pohybu. Protože to zkrátka dává obrovský smysl. Energetická decentralizace, kdy každý z nás může mít svoji vlastní mini elektrárnu (solární panel a baterku), ze které bude pohánět svůj podnik, byt, dům, auto a ještě může případné přebytky prodávat na principu sdílené ekonomiky a p2p sítí. Auta jezdící na elektřinu nepotřebují benzín, nevypouští CO2 do ovzduší, jsou ekonomičtější, efektivnější a jednodušší na konstrukci i opravy. Zkrátka jsem přesvědčen o tom, že elektřina z obnovitelných zdrojů může vyřešit několik závažných globálních problémů.

Takže to sníží poptávku po biopalivech a palmový olej se bude využívat pouze v potravinářství, protože paradoxně jako největší problém v zastavení jeho těžby vidím to, že by se lidi v západní civilizaci vzdali mekáčů, nutelly, snickersek, anebo třeba jen Tatranek. Všude totiž je. Nicméně věřím, že to už je dlouhodobě udržitelná produkce. Konec konců palmový olej není nic nového. Lidé ho využívají přes 5000 let. Takže představa, že se přestane úplně používat, je velmi lichá a hlavně není ani nutná.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s